Zvuk v amatérském filmu - Před natáčením

Hodně podceňovaná a přesto důležitá věc je příprava před natáčením. Jedná se o zvukové zkoušky. Je dobré přijít přímo na místa, kde se bude natáčet a něco zkusit natočit. Osvojíme si tak nejen práci s mikrofonem, ale přijdeme i na případné problémy ať už s herci, technikou nebo prostředím. Pokud bychom totiž na tyto problém narazili až při natáčení, tak ne že by jejich řešení zdrželo natáčení, ale spíš se tyto problémy nějak tolerují a film tak ztrácí na kvalitě.

Nežádoucí hluk okolního prostředí

Nejčastěji způsobuje problém prostředí. Na to je třeba myslet už při psaní scénáře. Pokud budeme psát scénář k filmu odehrávajícímu se v 16. století a budeme ho chtít točit u lesa, v polích atp., pak musíme myslet na to, že v době kdy budeme chtít točit může kolem jezdit kombajn. Proto je velmi doporučované, dokonce přímo nezbytné, zajít si na všechna natáčecí místa a zjistit okolní podmínky. Pokud plánujeme točit dopoledne, jít tam také dopoledne. To je dobré nejen kvůli zvuku ale i obrazu. Slunce bude svítit z jiného směru dopoledne a odpoledne. Pokud plánujeme točit o víkendu, je dobré zajít tam o víkendu. Samozřejmě nastane problém, když píšeme scénář v zimě a chceme točit až v létě. Minimálně ale při psaní scénáře musíme uvažovat o problémech, které mohou na natáčecích místech ovlivnit nejen obraz, ale i zvuk. A konkrétní místa (pokud se jedná o venkovní prostředí samozřejmě), hledat ve stejném období kdy budeme točit.

Nežádoucí ozvěna

Nejde ale jenom o okolní hluky (zvuk dálnice, létaní letadel), ale i o akustické vlastnosti prostředí. Hlavně bývá problém s ozvěnou. Člověk si řekne, že bude točit v jeskyni. Budou tam nějaké rozhovory. V jeskyni bude ozvěna, ale režisér řekne, že mu to nevadí, protože v jeskyni přece má být ozvěna. Je třeba ale myslet na to, že ozvěna silně zhoršuje srozumitelnost mluveného slova. Při profesionální produkci filmů se často přizpůsobuje prostředí (např. v seriálu Lost si tvůrci vyrobili vlastní gumové jeskyně). V amatérském filmu se bohužel musí tvůrci přizpůsobit prostředí. Nejedná se jenom o jeskyně. Problém nastává hlavně v koupelnách a na záchodech (typická scéna z amatérského filmu, kdy dva muži močí u pisoárů a při tom vedou nějaký rozhovor). Problém může nastat také ve větších místnostech, kde není moc nábytku. Hlavně z tohoto důvodu je třeba si zvuk v konkrétním prostředí dobře vyzkoušet. A při psaní scénáře raději vypustit záchody a koupelny.

Pokud máme z nějakého důvodu zvukově nevyhovující prostředí a potřebujeme v něm přesto točit, nabízí se možnost postsynchronů. Je ale třeba myslet na to, že je to velice pracná záležitost. A často je těžké dosáhnout přijatelných výsledků. Nejen že vy si na to musíte udělat čas, ale i herci. Začínající amatérští herci (neherci) si často myslí, že natáčení bude jenom zábava a že to bude rychle hotové. K 1 dni natáčení ale budou muset přidat ještě další 5 dnů natáčení postsynchronů. Další problém je v tom, že herec nebude postsynchronního natáčení vůbec schopný. V praxi se ukazuje, že některým lidem to jde u postsynchronů o dost lépe než při živém natáčení. Jiným zas o dost hůř (více o problematice v části o postsynchronech).

Článek pokračuje částí Stereo.

Napsáno: 27. 2. 2010, Autor: Radim